Před třemi lety jsem dostala k výročí svatby dárek. Možná to bylo půlkulaté výročí, protože na nějaké obyčejné si na dárky moc nepotrpíme. To spíš nějaký nápaditý vzkaz, akce, prostě obdarování bez dárků. Ale tentokrát mě to zaskočilo. A asi i zahanbilo, protože vůbec nevím, jestli jsem já nějaký dárek měla. Ale člověk má umět i dostávat :-). A já jsem dostala let balónem.

Pro celou rodinu. Tedy 2 + 3.

To jsem nevědela, že si na realizaci počkáme dva roky. Let balónem je věc komplikovanější, než se může zdát. Tak prvně – musí být počasí a správný vítr. Když fouká moc, nebo vůbec, tak se neletí. Když se blíží mrak, který vrchní pilot vyhodnotí jako “nebezpečný”, tak se neletí. No a nejlepší je letět brzy ráno, nebo pozdě odpoledne. Že by kvůli světlu jako u focení? To už si nepamatuju. Každopádně jsme čekali asi půl roku a pak jsem spadla ze stromu a čekali jsme další rok. No a pak to mockrát už už vypadalo, a na konec nebylo počasí nebo vítr. Jednou už jsme dokonce vyrazili na louku a pak se zase vrátili.

No a v říjnu loňského roku to vyšlo. Ráno si pro nás přijeli starým teréňákem, na louce v Kouzelných Medlánkách, kam normálně děti chodí bobovat, vybalili balón a začalo se…

A tak jsme letěli 🙂 a stálo to za to 🙂

Na náš dům svítí sluníčko 🙂