Červenec mi zůstával neobsazený. Tedy dvě soboty. Téměř celá sezóna už byla zarezervovaná dlouho před tím a ty dvě soboty ne a ne obsadit. A pak jednoho červnového dne se mi ozval telefon – nějaké tajné číslo – a ozvala se Markéta. Markéta, co žije v Kanadě. Proto to tajné číslo :-).

Markéta by chtěla vyfotit svatbu. Ale ne svoji, své nejlepší kamarádky. Už se dlouho neviděli, ale byla na svatbu pozvaná a taky ji nevěsta (Hanka) poprosila, jestli by něco nenafotila. Rozpočet nebyl vysoký, hodně příbuzných, tak na fotografa už nezbývalo. A tak se Markéta rozohodla, že fotografa přivede jako svatební dar. A tak mě zabalila do krabice :-)… ne, to byl vtip.

Moc na mě zapůsobilo, s jakou láskou o Hance mluvila. A jak ji chtěla potěšit. A tak jsem s radostí souhlasila. Co na tom, že je to svatba jednoduchá, nijak okázalá. Svatbu vždycky dělají lidé a tady to musí být parádní… a bylo!

Hanka byla tak jemně elegantní a krásná, že snad do toho zemědělského kraje pod Pelhřimovem ani nepatřila. Spíš jako francouzská šlechtična z 30 let minulého století. S tváří Terezy Maxové.

Zato atmosféra byla pravá venkovská, v tom dobrém slova smyslu. Hodně dětí, vřelé úsměvy a upřímné vztahy.

Ženich i nevěsta trošku váhali, jak s podvečerním focením. Park byl kousíček od sálu, kde byla veselka. Ale mě se zdálo, že to není ještě úplně to pravé místo k focení. Nikdy nenutím dvojici do ničeho, cojim jen trochu není po chuti. V sále se ale hodně špatně fotilo, velká okna do kterých se opíralo slunce ze všech stran a tak jsem navrhla, že by portrétní fotky mohly být na nějakém ještě hezčím místě (aby to trošku napravily). Ve chvíli, kdy jsem nebyla tolik potřeba na place jsem nasedla do auta a vyjela kousek za Pelhřimov, našla tam louku, zkontrolovala, jestli není podmáčená, dojela zpátky (to vše asi za 15 minut). Hanka s Jaroslavem souhlasili, že se vydáme tam a myslím nelitovali. Nejen kvůli fotkám, ale tak, jak jsme se nasmáli na té louce, jsme se myslím už dlouho nenasmáli. A to znovu díky Markétce, která tam s námi byla.

Tím bych chtěla vzdát hold kamarádství a lásce. Život bez nich si neumím představit. A jsem ráda, že jsou stále přátelství, jako u Hanky a Jaroslava na svatbě. Byl to krásný zážitek. Díky!hankaajarek037hankaajarek009 hankaajarek054 hankaajarek061 hankaajarek067 hankaajarek109 hankaajarek114 hankaajarek119 hankaajarek166 hankaajarek174 hankaajarek256 hankaajarek259 hankaajarek264 hankaajarek331 hankaajarek344 hankaajarek465 hankaajarek516 hankaajarek567 hankaajarek604 hankaajarek651 hankaajarek660 hankaajarek690 hankaajarek698 hankaajarek740 hankaajarek742 hankaajarek745 hankaajarek748 hankaajarek749 hankaajarek753 hankaajarek756 hankaajarek759 hankaajarek766 hankaajarek771 hankaajarek778